Čeští vědci objasňují proces vzniku rakovinných buněk

28/07/2015

Rakovina patří celosvětově k nejčastějším příčinám úmrtí. Zhoubné nádorové buňky přitom vznikají v několika vývojových krocích z relativně neškodné přednádorové buňky. Nejpoužívanější metodou boje proti rakovinným onemocněním je stále chemoterapie a ozařování, kdy se poškodí DNA rychle se dělících nádorových buněk a ty následně umírají. Tento způsob léčby ale postihuje i zdravé buňky, proto se vědci po celém světě snaží přijít na to, jak proti neřízenému růstu buněk bojovat jiným způsobem. 

 „V současné době je hlavním trendem nádory typizovat. K tomu se používají molekulární indikátory, které pomáhají předpovědět, jaký lék a v jakém množství použít a určí i vhodné načasování. Nadějným trendem je používání protinádorových protilátek a vakcín, kdy se využívá buněk imunitního systému daného pacienta. To restartuje schopnost organismu rozpoznat nádorové buňky a odstraňovat je. Rozvoj sekvenačních technik také umožňuje přesně identifikovat, jaké mutace nádor daného pacienta obsahuje, a navrhnout protinádorovou léčbu pacientovi přímo na míru,“ řekla v rádiu Zet doktorka Jana Dobrovolná z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd České republiky, která se ve svém výzkumu zabývá procesem vzniku rakovinných buněk. Cílem skupiny vedené profesorem Bartkem je pochopit, jakým mechanismem se z normální buňky stává buňka nádorová a zjistit, jak odebrat rakovinným buňkám schopnost opravovat poškozenou DNA.

Doktorka Dobrovolná se zaměřuje na genetické změny způsobené tvorbou RNA:DNA hybridů, takzvaných R-smyček, které přispívají k přerodu přednádorových buněk v buňky plně maligní. V rámci svého výzkumu vyvinula unikátní metodu, která umožňuje R-smyčky izolovat a identifikovat proteiny, které se podílejí na jejich metabolismu. „Molekulární biologové zjistili, že i v přednádorových buňkách je vysoká hladina DNA poškození, aniž by se použila chemoterapie nebo ozařování. Tyto buňky s poškozenou DNA přežívají díky tomu, že využijí systém buněčné odpovědi na DNA poškození a opraví se,“ upřesňuje doktorka Dobrovolná a dodává: „Právě R–smyčky jsou jednou z možných příčin přispívajících k pozorovanému DNA poškození, protože způsobují zastavení replikace, tedy procesu nezbytného pro zdvojení DNA a růstu buněk, a vedou k produkci chyb v lidském genomu.“

Výzkum, na který získala doktorka Dobrovolná od Nadačního fondu Neuron takzvaný Neuron Impuls, tedy finanční podporu ve výši jednoho milionu korun, může odhalit nové biomarkery přednádorových lézí a usnadnit tak jejich včasné rozpoznání.

Článek přinesl server Zet.cz, kde si můžete v originále poslechnout i celý rozhovor.

Zdroj: Zet.cz

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookies. Pokračováním v používání tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací naleznete v Souhlasím Prohlášení o ochraně osobních údajů