Byznys šitý na děti: V podnikání s dětskou zábavou se točí stamiliony

04/06/2015

Jedním z úspěšných podnikatelů, kteří své podnikání zaměřili na aktivní využívání volného času dětí s jejich rodiči, je Jiří Antoš, zakladatel a spolumajitel Parku Mirakulum ve středočeských Milovicích. Jiří Antoš byl za svůj nápad a podnikatelské úsilí loni nominován na ocenění Český Goodwill a také si získal sympatie poroty, která ho odměnila prvenstvím v kategorii INOVACE Českého Goodwillu 2014.

Po svém areálu se Jiří Antoš projíždí v elektrickém vozítku a je zrovna trochu v ráži. Naštval ho neochotný řidič od dodavatelské firmy. "Takhle kdyby se choval v Německu, nechají ho stát před skladem dva dny, než se naučí chovat," říká Antoš. O západním přístupu ví dost: několik let doma v Turnově vyráběl nábytek a dodával ho do 500 obchodních domů v Německu.

Už to neplatí − Jiří Antoš ve velkém vyrábí dětská hřiště. A to největší si vybudoval na vlastním pozemku v Milovicích na Nymbursku.

Jeho Mirakulum, otevřené před třemi lety, je největším rodinným parkem svého druhu v Česku. Na ploše, po které se už opravdu vyplatí jezdit na elektrický pohon, se rozkládají desítky dřevěných prolézaček, lanových atrakcí několik metrů nad zemí, podzemních chodeb, obrovský dřevěný hrad…

Areál dobře symbolizuje rozmáhající se byznys s dětskou zábavou. V době, kdy do škol a školek míří rekordní ročníky potomků tzv. Husákových dětí, je stále lukrativnější starat se rovněž o jejich volný čas. Peníze, které se v tom točí, jdou do stovek milionů ročně.

Nápad na Mirakulum dostal Antoš − jak jinak − opět v Německu. Jeho truhlářská firma už měla tehdy za sebou prudký vzestup i postupný útlum.

Během doby, kdy se mu nejprve podařilo dostat s vlastním nábytkem z masivu na německý trh, se z malé dílny o 40 metrech čtverečních dostal až na čtvrtmiliardový obrat. "Vyneslo mě to do nebeských výšin."

Několikaletá euforie postupně uvadla − nejen kvůli nástupu krize v roce 2008. "Nábytek je jednou z prvních věcí, kterou přestanete kupovat. Prostě si řeknete, že vám ta stará skříň ještě pár let vydrží," říká Antoš.

Přidal se také kurz eura: když začal s Německem obchodovat, bylo za 36 korun, ale časem padalo a padalo. Takže mu nakonec požíralo jeho marži. Do toho konkurence z východní Evropy. "Takže jsem začal hledat něco jiného. Něco, co nemůže dělat každý," vysvětluje Antoš. Našel dětská hřiště, kterých jeho firma dodnes postavila přes dvě tisícovky.

"Německo nás neuvěřitelně vyškolilo. Byli jsme na rozdíl od konkurence zvyklí vyrobit všechno dvakrát rychleji a za dobré ceny," říká.

Při jedné z cest po Německu mu manželka navrhla, ať se jedou s jejich dvojčaty podívat do dětského parku poblíž polských hranic. Moc se mu nechtělo, nevěděl, co od toho čekat. "Věděl jsem jen, že to má být nějaké hřiště. Ale nakonec jsem byl naprosto nadšený," líčí. A nápad na český dětský park, pozor − přírodní, tedy ze dřeva, ne druhý Legoland v lunaparkovém stylu, začal uzrávat.

Jiří Antoš nejdřív pátral, jestli by si nemohl pomoct evropskými nebo státními dotacemi. Když ale zjistil, že by musel přesně dodržet zadání a neupravovat si projekty podle svého, začal hledat investora. Neuspěl, a spolupráci mu odřekl i kamarád, který se bál velkého rizika.

"Byl jsem už tak rozjetý, že jsem do toho tedy šel sám," říká Antoš.

Už před lety koupil pro svou nábytkářskou firmu bývalý areál po sovětských tankistech v Milovicích. Soubor opuštěných budov s vojenským "buzerplacem" uprostřed. Tehdy ani nevěděl, že od státu k tomu dostal i pozemky za areálem. A teď se mu hodily. Během dvou let tady vyrostl park s atrakcemi z akátového dřeva (je prý nejvhodnější, protože nejlépe odolává houbám a škůdcům), amfiteátrem a malou zoologickou zahradou. Když je pěkný víkendový den, přijedou sem až tři tisícovky lidí.

O penězích Antoš nechce příliš mluvit − kolik do parku dal, prý nepočítá. Už jen proto, že většinu prací dělal se svou firmou. Obrat se počítá na desítky milionů.

Jako otec čtyř dětí má Jiří Antoš dobře promyšlené, co rodiče v parku chtějí. Předně nechat svoje děti vydovádět a trochu si odpočinout, případně se taky přidat − proto jsou velké prolézačky uzpůsobené i dospělým.

Mezi udržovanými stromy a keři, které jsou mimochodem koníčkem majitele, jsou všude odpočinkové zóny − vstup na trávník povolen.

Právě teď ve slunečném čtvrtečním dopoledni si tady děti ze školky s učitelkami natáhly deky a svačí.

Samozřejmostí je dost toalet a stánků s občerstvením. Nebo třeba zdánlivá hloupost: mikrovlnka umístěná v budce na stromě pro ohřátí jídla pro nejmenší děti.

Nadto na sousedních pozemcích provozuje další podnikatel tankodrom a postavil také vlastní železnici, návštěvníci tak volně proudí z prolézaček na terénní jízdy v obrněném transportéru a naopak.

V parku, který je otevřený od jara do podzimu, teď Jiří Antoš dokončuje velkou kuchyni, kde se budou vařit hotová jídla. A naproti staví vodní svět, kde si budou moct děti hrát s vodou − přepouštět ji pomocí stavidel, měnit směr toků… O kousek dál v lese zase dokončuje velký kolotoč.

"Jeden návštěvník mi říkal, že si tady ani nepřipadá jako v Česku. Že to tady není takové tuzemsky upachtěné. Ale ono to jinak než velkoryse ani dělat nejde," vysvětluje Antoš.

Zdroj: iHned.cz, Český Goodwill

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookies. Pokračováním v používání tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací naleznete v Souhlasím Prohlášení o ochraně osobních údajů