Antonín Dvořák chtěl být i v cizině "Antonín Dvořák"

30/04/2014

Jeden ze zakladatelů české národní hudby Antonín Dvořák patřil už za svého života ke skladatelům, jejichž jméno a tvorba byly známé i v zahraničí. A nejinak tomu je i nyní, kdy zítra uplyne již 110 let od úmrtí tohoto hudebního génia.

„Dvořák vykonal pro Čechy tolik, co Chopin pro Polsko, Liszt pro Maďary a Grieg pro Norsko, přiváděje nový výraz do řečiště evropské hudby… Jeho myšlenky a jeho sloh mají rysy, které nám dovolují říci: to je české, aniž bychom to kdy předtím slyšeli," napsal s obdivem newyorský Evening Post již roku 1892.

Dvořákovu nejznámější symfonii Devátou (Z nového světa), kterou se inspirovala i řada moderních muzikantů, měl kupříkladu s sebou v roce 1969 první člověk na Měsíci, americký astronaut Neil Armstrong. A v roce 2009 se stala vůbec nejoblíbenější symfonií v anketě australské rozhlasové stanice ABC Classic FM, když předstihla na druhém a třetím místě symfonie Ludwiga van Beethovena.

Ve svém díle vycházel Dvořák často z českých i slovanských inspirací a vždy se ke svému češství hlásil. Například i v zahraničí chtěl, aby byl psán jako Antonín Dvořák s háčky i čárkami.

Prorazit po domácím prostředí také v zahraničí bylo Dvořákovým přirozeným cílem. Nechyběla mu ctižádost a už od svých skladatelských počátků si vždy kladl ty nejvyšší umělecké úkoly.

Cesta řeznického synka z chudých venkovských poměrů až ke světové skladatelské proslulosti ovšem nebyla jednoduchá. Jeho mimořádný talent rozpoznal učitel v nedalekých Zlonicích Antonín Liehmann, který přesvědčil rodinu, že mladý Antonín by se měl soustavně věnovat hudbě. V roce 1859 pak Dvořák absolvoval varhanickou školu v Praze, čímž jeho formální hudební vzdělání skončilo. „Výborný, spíše však praktický talent. Veškerou jeho snahou se zdají být praktické znalosti, v teorii je méně zdatný," zněl Dvořákův výstupní posudek ze školy.

Samostudium

Impulzivní Dvořák škrtal, mazal, pálil partitury pokoušel se samostudiem zvládnout neutuchající tok hudebních nápadů. Na vše vlastně musel přijít sám, protože ze školy měl jen nejnutnější základy.

První velký úspěch zaznamenal v roce 1873 svou operou Dalibor. Tentýž rok vstoupil Dvořák i do stavu manželského a s Annou Čermákovou měl devět dětí.

Dvořáka objevilo Německo, brzy pak Anglie. Skladatel začal psát svá špičková díla, roku 1890 dostal v Anglii čestný doktorát univerzity v Cambridgi.

Když přišla lukrativní nabídka na místo ředitele Národní konzervatoře v New Yorku, Dvořák neodolal a v září 1892 odplul do Ameriky. A tam triumfoval se svou symfonií Z nového světa (g moll). Před premiérou 16. prosince 1893 prohlásil: „Inu vliv Ameriky každý, kdo má ,čuch', musí vycítit." Ale také: „Je to a zůstane to pořád česká muzika."

Po návratu do Prahy na oblíbenou usedlost ve Vysoké u Příbrami se Dvořák soustředil zejména na symfonické básně a na operu (Čert a Káča, nejhranější Rusalka a vůbec poslední dokončené dílo Armida). Vznikly i jeho vrcholné kvartety G dur a As dur. Zemřel nečekaně na mozkovou mrtvici 1. května 1904.

Zdroj: Denik.cz

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookies. Pokračováním v používání tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací naleznete v Souhlasím Prohlášení o ochraně osobních údajů