Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm – Jindřich ONDRUŠ

Ročník 2016

Představení nominované firmy

Myšlenka na vytvoření muzea v přírodě vznikla na konci 19. století v myslích bratří Jaroňků, zejména staršího z nich, Bohumíra. Pocházel z Malenovic u Zlína z nezámožné rodiny a zajímal se o umělecké řemeslo. Již při studiu jej zaujaly valašské roubené domky. Při toulkách světem v roce 1895 navštívil Národopisnou výstavu českoslovanskou v Praze, kde jej oslovila "výstavní dědina" a v ní právě valašská osada.

V roce 1909 se oba bratři natrvalo usadili v Rožnově. Cesta Aloise Jaroňka, druhého z bratrů, do Švédska, kde navštívil první a nejstarší muzeum v přírodě na světě, Skanzen u Stockholmu, vedla v roce 1911 k založení muzejního spolku. K výstavbě Valašského muzea v přírodě však mohlo dojít až několik let po válce. Bratři Jaroňkovi pohotově využili příznivé atmosféry přípravy prvního valašského folklórního festivalu v roce 1925, zvaného Valašský rok. Prosadili, aby se tyto slavnosti konaly už v areálu nově vzniklého muzea v přírodě. Výstavba muzea poté probíhala v několika etapách po celá desetiletí až do roku 1982, kdy byla dokončena poslední část areálu.

Nejvýraznějším rysem současného muzea je cílevědomé úsilí o oživení zapomenutých tradičních technik, lidového umění a obyčejů, i o rekonstrukci společenského života, obchodu a zábavy našich předků. Je zde zastoupeno zemědělství - salašnická produkce. Další okruh aktivit patří lidovému řemeslu a lidovým umělcům. Iniciativa muzea na tomto poli pomáhá udržet při životě staré tradiční techniky. Největší popularitu získal folklór. Po celý rok se konají v muzeu pořady tradičního folklóru v podání souborů lidové tvořivosti a také autentických interpretů. Rožnovské muzeum tak plní odkaz svého zakladatele Bohumíra Jaroňka, který si přál, aby se skanzen stal živým muzeem.

Firma sídlí ve Zlínském kraji

"Nechceme budovati mrtvé skladiště budov a předmětů, chceme zbudovati pomocí praktického národopisu živé muzeum, v němž zděděné tradice valašské minulosti a svéráz plemene a bydliště lidu jsou udržovány při životě výkony práce, zvyky, tanci, zpěvy a obřadnostmi lidu." Takové, na svou dobu zcela moderní názory, vyslovil již zakladatel Valašského muzea v přírodě Bohumír Jaroněk

3 otázky pro nominovanou osobu

Odpovídá Jindřich ONDRUŠ, ředitel Valašského muzea v přírodě

Jaké byly Vaše pocity, když jste o Vaší nominaci na ocenění Český Goodwill dozvěděl/a?

Byl jsem velmi poctěn oceněním široké veřejnosti. Jsem rád, že naše úsilí při uchování odkazu našich předků je každoročně naplňováno a návštěvník může zažít neopakovatelnou atmosféru „živého muzea.“   

Proč jste se rozhodl/a Vaši nominaci na ocenění Český Goodwill přijmout?

Vážím si nominace Český Goodwill, díky které se rozšíří povědomí o naší instituci a našem regionu.

Jaký je Váš nejčastější projev dobré vůle?

Několikrát za rok umožňujeme návštěvníků volný vstup do vybraných areálů muzea.

Důvod nominace

Jedinečné místo, které ukazuje tradice našich předků v úžasné formě, která úžasná a přijatelná pro děti a dospělé. Pomáhá zachovat již mnohdy zapomenuté tradice a hodnoty - řemesla, zemědělství a zpracování potravin, folklór.

Nominační kategorie

Tradice

Nominoval/a:

návštěvník

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookies. Pokračováním v používání tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací naleznete v Souhlasím Prohlášení o ochraně osobních údajů