Představení nominované firmy

Poprvé jsem malovala keramiku v Londýně. Chodila jsem kolem osudové dílny měsíce, nakukovala přes okno a neměla odvahu vstoupit. Neuměla jsem malovat. Na gymnáziu jsem si vybrala hudební výchovu, protože na základní škole jsem ze známek nabyla pocitu, že malování je pro mě tabu.

Dovnitř dílny mě nakonec vtáhl chlapec, kterého jsem hlídala. Už se mnou cestou ze školy nechtěl postávat před výlohou. Vybrala jsem si k malování malý espresso hrneček a ohromně se snažila namalovat něco, za co se nebudu stydět. Dopadlo to dle nastavení – příšerně… ale tuze mě to bavilo. Chtěla jsem jít malovat znovu, a tak jsem s sebou do dílny přivedla přítele. Namalovali jsme si navzájem talíř. Je to přes dvacet let. Londýnská éra skončila, ale talíř mám stále doma a s ním i krásné vzpomínky.

V Praze jsem si plnila sen. Žádná taková dílna tu nebyla. První prostory Kavárny Maluj jsem našla v roce 2005. Název Kavárna s velkým K proto, aby to evokovalo čisté prostředí dílny, kam může zákazník přijít třeba přímo z kanceláře, malovat a relaxovat.

Začali nakukovat první zákazníci. Větu „Ježíš, to je krásné, ale já neumím malovat, já měl/měla z výtvarky špatné známky“ jsem slýchala každodenně. Bylo to těžké a dlouhé období. Trpělivě jsme vysvětlovali, že o samotný výrobek jde až na posledním místě.

Malování keramiky je milá činnost pro jednotlivce, rodiny i firemní týmy. Lidí v dílně postupně přibývalo. Také díky tomu, že podobně jako já, plnili si svůj sen další lidé. Bylo to krásné období, kdy se na šedých ulicích objevovalo víc a víc po domácku vyrobených cedulí, které lákaly k návštěvě zajímavých míst a rozbíjely stereotypy.

Kdokoli za mnou během této doby přišel a chtěl si otevřít vlastní dílnu, byl vítán. Během 16leté éry Kavárny Maluj jsem pomohla otevřít desítky malých dílen. Vím, že čím víc nás bude, tím přirozenější všem lidem bude namalovat si vlastní keramiku, kterou budou doma používat. Od Ježíška jsem před pár lety dostala drahou sadu značkového porcelánu. Je krásný, ne že ne, ale je v šuplíku. Talíře, které mi namalovaly děti a přátelé, jsou mi krásnější.

Během covidové éry jsem upustila od scházení se v dílně a začala nabízet malování keramiky jako balíčky „s sebou“. Vznikl e-shop malujkeramiku.cz. Balíčky připravujeme pro jednotlivce, jako rodinou zábavu, na narozeninové oslavy a stále populárnější rozlučky se svobodou, pro školní zařízení. Malovat se dá kdekoli. Doma, v parku, na chalupě, ve škole nebo ve firemní klubovně.

Největší radostí mi je pozorovat, jak se během těch dvou dekád lidé uvolnili a za malováním keramiky nevidí jen onen kus keramiky, ale čas, který sobě, rodině nebo přátelům věnovali.